Sněžný muž Yetti

(Jarda Svoboda / Michal Horáček)

Roubal je v kómatu.
Svoboda v lochu.
Nádvorník ztratil se
na lovu hrochů.
Vávra má Landovou,
nosí jí květy…
Na mne snad zbývá jen
sněžný muž yetti.

Příhodu dali prý
do likvidace.
Novák se nakazil
ve Staré Pace.
Látal má zlatý zub,
ale tvář skety…
To už je lepší ten
sněžný muž yetti.

Možná je – jak to říct? –
nahrubo mletý.
Možná však poslední
slušný chlap.
Yetti.
Yetti, ach yetti, ach yetti.

Kdo nemá neduhy,
ale jen duhy?
A kdo má kořínek
tak pěkně tuhý?
Kdo mlčí, neznaje
rozvité věty?
Jářku, kdo jiný, než
sněžný muž yetti?

Možná je poněkud
nahrubo mletý.
Možná však poslední
slušný chlap.
Yetti, ach yetti, ach yetti.

Tam, kde je Himaláj,
je i má šance.
Povím to Boženě.
Ale ne Blance !
Ta by ho navykla
na cigarety.
Pak by mi vyčetla,
že mi chcíp` yetti.

Možná je tak trochu
nahrubo mletý.
Možná však poslední
slušný chlap – yetti.
Yetti, ach yetti, ach yetti.

« ZPĚT
2018 © michalhoracek.cz