Jinde

(Petr Hapka / Michal Horáček)

Těch doktorů
a zvláštního dozoru,
těch testů, prášků, skotských střiků…
Těch poklon, tuzérů a díků,
jež rozdala
máma právem zoufalá,
že táta zase vezme pali,
jen co se psychiatři vzdálí.

Pátrání
kriminální ústředny
vždy našlo tátu někde v mlází,
či přímo v lese
na okrese Bardejov,
jak přemítá, kde je jinde – jak tam jít.
jak přemítá, kde je to „jinde“ a jak tam jít.

Já zatajila dech,
když jsem jednou na vratech
vzkaz našla přichycený drátem…
To bylo v třiašedesátém.
Pár běžných vět:
„Budu tu co nevidět.“
A něco jako „Všechny líbám.“
Zas někam běžel změnit klima.

Pátrání
kriminální ústředny
vždy našlo tátu někde v mlází.
Až jednou zmizel
a s ním svízel doktorů.
Jako v létě sníh, jako z nevěstince mnich.
Na nádraží
Praha-Střed si vyráží
dnes každý, kdo se chystá jinam.
Já taky jízdenku už svírám.
A kromě ní
stejně jako v posledních
pár létech, teplé pivo s pěnou.
Až sedne čekám s věčnou trémou.

Pátrání
kriminální ústředny
mě těžko najde někde v mlází
či přímo v lese
na okrese Bardejov.
Já zůstanu ve svém jinde, tam kde jsem.
Já zůstávám ve svém jinde – tam kde jsem.

« ZPĚT
2018 © michalhoracek.cz