Svatojánská noc

(Lenka Nová / Michal Horáček)

Nech, milá Lucko, kakabusy,
ať věří stěně, že je hladká
a že v ní nejsou tajná vrátka!
Mně zase stojí za pokusy
se koukat stolům pod ubrusy
a trumpetistům do trumpety.
Jsou v jednom světě různé světy…
Když najdu je, hned vydechnu si.

Kouř míjejících týdnů dusí
a bývala jsem na něj krátká
jak tužka na ořezávátka.
To, co prý každý vidět musí
jsem brala za své bez diskusí.
Až jednou v červnu jemně mletý
svit hvězd se změnil v světlomety.
A napadlo mě: vydechnu si.

Vtom rok se roztrh na dva kusy
a dírou v čase skápla sladká
noc na vlky i na jehňátka.
Jan Křtitel zkrotil trolejbusy
a husí řečí vyzval husy,
ať narovnají ztuhlé hřbety
a zkusí třeba piruety.
A mne, ať klidně vydechnu si.

A ty mi říkáš, že jsi Lucy?
Ta, která létá na planety
a pro Beatles tam sbírá květy?
Když tohle slyším, vydechnu si.

« ZPĚT
2018 © michalhoracek.cz