Bůh sněhuláků

(Jiří Ryšánek / Michal Horáček)

Myš v opuštěném kolejišti.
Vždy první pozná, co se děje.
Má ucho blízko u koleje
a skládá zvuky, jež se tříští
jak projektily na bojišti.
Ta myška řekla ptákům „Ptáci,
mám pro vás tuhle informaci:
Bůh sněhuláků blahem piští.“

Už ve výkopu na sídlišti
bůh asfaltérů ví, že zle je,
že bude bohem bez portfeje.
A staré hrnce se zas blyští
a mrkve rudnou na tržišti
a z dávných dob se píseň vrací,
že vstanou noví sněhuláci.
Bůh sněhuláků blahem piští.

Pak na Cejlu a na Kolišti
proud aut vjel rovnou do závěje.
A Cyril trefil Metoděje
hned pátou koulí. A tou příští
ho trefí zas. Nic nezasviští
tak jako vážnost, když se kácí.
Ne, neželte svých ondulací!
Bůh sněhuláků blahem piští.

Já uměla to na kluzišti,
a to se s věkem nevytrácí!
Jdu s dětmi, nechám práci prací.
Ať nás co nejvíc blahem piští.