Ohrožený druh

(Jarda Traband Svoboda / Michal Horáček)

Je babí léto, klimbám na verandě
balhosklonná přítelkyně much
a v jistém smyslu podobám se pandě
jsem taky vážně ohrožený druh

Jen pro mé stejně ohrožené druhy
v pozdním slunci ještě blýská svět
kde muži ženám velebili stuhy
a ženy na chléb mazaly si med

Ach, byli muži a ne nudle v bandě
rukou dané sliby nebral vzduch
tak na to myslím v židli na verandě
a na ten vážně ohrožený druh

Za paravánem míjejících mraků
Oldřich Nový šeptá: ,,Odcházím“.
Ten roztomilý člověk v dobrém saku…
kdo ví? Snad bych cestovala s ním

Tam, kde jsou slova jako ,,ruku líbám“
,,děkuji“ a ,,tady vracím dluh“
jak starou housku masožravým rybám
je dnešku hází ohrožený druh

Mé vzpomínky jsou lehkonohé laně
a židle tu si ještě odnesu
co těžší je než olovo a daně
škrtat čísla přátel z notesu

Ta nedostupná čísla darmo volat
do paměti zapsal si je Bůh
Nedivím se, taky stará škola
nejradši má ohrožený druh