08.12.2010
Jako obvykle se před zimním slunovratem roztrhl sáček s výběrovými cédéčky všeho druhu, kvalit různých, pohříchu často pochybných. Šest alb, které za třiadvacet let spolupráce vydali pánové Petr Hapka a Michal Horáček, je však na „Benefici černých koní“ shrnuto vskutku vydařeně. O to více mrzí bolístka jménem booklet.
Duo Hapka & Horáček nikdy netrpělo nadprodukcí, naopak každé společné dílo nechávali pánové vždy dozrát do nejchutnější podoby. K tomu připočtěme, že hned po úvodním majstrštyku „Potměšilý host“, který byl interpretačně plně v režii vynikající Hany Hegerové, mohli si pánové v následujících letech ukázat prakticky na kteréhokoliv pěvce a dotyčný se většinou cítil poctěn, vydav ze sebe následně to nejlepší. Ale přestože za mikrofonem stávaly osobnosti z naprosto jiných hudebních světů (vedle zmíněné Hany Hegerové jmenujme alespoň pro příklad Michaela Kocába, Lucii Bílou, Daniela Landu, Szidi Tobias, Richarda Müllera, Janu Kirschner či Jaromíra Nohavicu), nezaměnitelný Hapkův skladatelský a Horáčkův textařský rukopis vždy držely alba pohromadě.
To stejné platí i pro tento dvojdiskový výběr toho nejlepšího. Je vždy poněkud diskutabilní, co je míněno oním nejlepším – sejdou-li se dva, kteří mají desky od „Potměšilého hosta“ po „Kudykam“ naposlouchány, na výběru toho nejlepšího se pravděpodobně neshodnou. Tak i mně zde pár pro mé ucho a srdce zásadních písní schází, namátkou třeba „Smích z vedlejšího pokoje“, „Stín stíhá stín“ nebo „Individualita“, naopak skladeb z dle mého názoru nejslabšího (v kontextu děl Hapky & Horáčka) alba „Kudykam“ je zde o řekněme dva kousky víc, než bylo třeba, ale mnozí se mnou v tomto souhlasit nebudou. Naopak velmi kvituji absenci jednoho z největších hitů a nejslabších písní zároveň, vlezlé „Levandulové“. Tu vynechat chtělo jistou dávku odvahy a já před tvůrci výběru za toto smekám. Naopak zařazení filmové „Vítejte v Absurdistánu“ (při premiéře filmu „Vážení přátelé, ano“ roku 1989 směla v kinech znít jen instrumentální verze) či manéžové „Šaškové počmáraní“, tedy písní, jež se nenacházejí na žádném albu, je velmi záslužné.
Vyššímu hodnocení tohoto vydařeného, dobře zremasterovaného šestatřicetiskladbového výběru zabránila jen bolístka bohužel tradiční, a tou je odbytý booklet. Nejen že krom kreditů a informace, ze kterého alba ta která píseň pochází, se z něj nedozvíme vůbec nic (přitom třeba krátké vzpomínky na nahrávání by zejména v tomto případě byly převelice zajímavé), chybějí rovněž texty (tak ve tvorbě Hapky & Horáčka důležité, tak v našich končinách vzácně kvalitativně vyrovnané) a navíc i v tom málu informací jsou chyby: Píseň „Píšu vám pane v rozpacích“, uvedená v bookletu, na výběru není, naopak „V Penzionu Svět“ v bookletu není zmíněná, skladba „Kocour“ se jmenuje plným názvem „Kocour se schoulil na tvůj klín“, televize byla československá, nikoliv českloslovenská… Drobnosti, řeknete si možná. Ano, ale výsledný dojem je těmito drobnostmi prostě pokažený.
Odhlédnete-li však od bookletu, je „Benefice černých koní“ kvalitním a dostatečně reprezentativním výběrem této velmi originální autorské dvojice, který se nebojím doporučit ku poslechu vskutku každému.
Hodnocení: 8/10
Michal Koch, musicserver.cz
« ZPĚT