Michal Horáček - Horáček na Šluknovsku: Postavení sociálních služeb se musí zásadně změnit

← Aktuality

Horáček na Šluknovsku: Postavení sociálních služeb se musí zásadně změnit

26. 03. 2017

Návštěva vyloučených lokalit ve Varnsdorfu, setkání s poskytovateli sociálních služeb v regionu, návštěva úspěšné firmy EMG, prohlídka místního sociálního podniku v podobě čokoládovny, prohlídka Krásné lípy v doprovodu starosty a na závěr beseda s občany v pivovaru Falkenštejn. „Postavení lidí v sociálních službách se musí zásadně změnit. Dělají naprosto nezbytnou, těžkou a mnohdy nebezpečnou práci a společnost je neoceňuje finančně ani jinak. Přitom každý z nás se může dostat do situace, kdy jejich služby budeme potřebovat. Jestli je něco třeba okamžitě změnit, tak právě tohle,“ řekl Michal Horáček po setkání s poskytovateli sociálních služeb.

K nejhorším místům, v jakých se v Česku lze narodit, patří sídliště v Kovářské ulici ve Varnsdorfu. Jde o klasickou vyloučenou lokalitu, kde žijí převážně Romové a několik starousedlíků. V této lokalitě také kvete byznys s chudobou, kdy majitelé bytů pronajímají nájemníkům byty v žalostném stavu za přemrštěné nájemné, které ovšem přímo na jejich účet uhradí stát prostřednictvím příspěvku či doplatku na bydlení. „Garsonku si tady můžete pronajmout za dvanáct tisíc měsíčně,“ říká Miroslav Řebíček, předseda komunitního spolku CEDR, který se zabývá kromě jiného právě situací ve vyloučených lokalitách. Řebíček rovněž zajistil celý program návštěvy Michala Horáčka na Šluknovsku a celý den ho provázel.

Další doprovod Horáčkovi po vyloučené lokalitě poskytla místní terénní pracovnice Zdeňka Demeterová, která z vyloučené lokality sama pochází. „Bylo to pro mě hodně těžké. Měla jsem jen zvláštní školu, česky jsem prakticky neuměla, jen romsky. Problémy mi dělalo i čtení a psaní,“ popisuje svůj příběh Demeterová. Nicméně i díky spolupráci s CEDRem se jí podařilo doplnit si chybějící vzdělání, udělat si kurz terénního pracovníka a dnes pomáhá lidem ve vyloučených lokalitách.

Kdo si zaslouží vyznamenání?

„Paní Demeterová ukazuje, že to jde. Je to hodně těžká cesta, skoro nezvládnutelná, ale jde to, ačkoli její startovní podmínky byly nesrovnatelně těžší než startovní podmínky většinové populace. A takovéto příklady jsou potřeba a takoví lidé si zaslouží vyznamenání,“ řekl Michal Horáček. Práce ve vyloučených lokalitách totiž rozhodně není snadná. K problémům s romskou komunitou se přidávají také časté konflikty se starousedlíky.

Na sídlišti žije několik lidí, kteří si před časem byty odkoupili do osobního vlastnictví a nyní jsou jejich byty uvnitř zničených paneláků, jsou prakticky neprodejné, na bydlení jinde nemají peníze a jejich situace se tak stává prakticky bezvýchodnou.

„Byl už se tady podívat skoro každý, ale nikdo s tím nic neudělal. Obecně řešení této situace není vůbec jednoduché a troufám si říct, že současný systém sociálních dávek dnešní stav spíš zhoršuje než naopak,“ říká Miroslav Řebíček s tím, že dávky hmotné nouze by měly být podmíněny nějakou prací nebo snahou svoji situaci řešit.

Po návštěvě sídliště se Horáček přesunul do Rumburku, kde je azylový dům také patřící CEDRu. „Azylový dům není pro lidi, kteří by tady chtěli trvale bydlet, a zároveň by nejevili snahu nějak řešit svou nepříznivou sociální situaci. Pokud je někdo alkoholik a nemá kde bydlet, tak my mu přístřeší poskytneme, ale jen v případě, že chce také nějak řešit svoji závislost, dluhy a další problémy, které v životě má,“ vysvětluje sociální pracovnice Jiřina Kafková, která azylový dům vede. Kromě prohlídky domova na Horáčka čekaly také desítky poskytovatelů sociálních služeb, s nimiž si kandidát na prezidenta chtěl promluvit o situaci v sociálních službách.

Sociální služby si zaslouží víc peněz

Sektor sociálních služeb má jeden základní problém, a to je nedostatek peněz. Lidé, kteří dělají nesmírně náročnou a potřebnou práci často pracují za částky kolem dvanácti tisíc hrubého. Přitom podmínky na jejich kvalifikaci stále rostou a roste i jejich potřebnost. Například péče o staré a umírající je spolu se stárnutím populace zásadním tématem současnosti, ačkoli je mu věnována jen minimální pozornost. „Tohle je něco, co se musí naprosto zásadním způsobem změnit. Je potřeba, aby v sektoru sociálních služeb bylo daleko víc peněz a také, aby se naprosto změnil postoj společnosti k sociálním pracovníkům. Není možné, aby politici a další lidi nadávali na ‚nějaké neziskovky, co vysávají státní rozpočet‘. Naopak tohle povolání si zaslouží respekt a velkou úctu veřejnosti, protože každému z nás se může stát, že budeme tyto služby potřebovat,“ řekl Horáček.

Po besedě s poskytovateli sociálních služeb se Horáček vypravil na návštěvu firmy Eurometalgroup, která vyrábí a do celého světa vyváží kamna a kouřovody. „Pro řadu zahraničních firem vyrábíme a kompletujeme kamna, která kompletně vyvážíme do zahraničí. Takže obrovský problém pro nás představuje euro, respektive to, že v eurozóně nejsme. Stačí jen malý pohyb kurzu a my přijdeme o zakázku. Nicméně i jako občan EU si myslím, že bychom euro přijmout měli, protože do tohoto prostoru patříme,“ říká jednatel firmy Milan Kunc, který Horáčka továrnou provázel.

České firmy si nezaslouží klacky pod nohy

Firma se potýká i s tím, na co Horáček upozorňuje již dlouhou dobu – neférová situace na trhu. „Asi jako všude v Česku, i tady je nedostatek kvalitních lidí. Jestliže mi ještě další lidi sebere nedaleká průmyslová zóna v Rumburku, tak je to samozřejmě zásadní problém,“ popisuje Kunc situaci, kdy státem zvýhodněné, obvykle zahraniční podniky přetahují tuzemským firmám nejlepší lidi. „Asi není nutné, aby stát naše firmy přímo podporoval. Ale rozhodně by neměly být v horší situaci než jejich zahraniční konkurence, která v Česku dostává daňové prázdniny nebo investiční pobídky v řádu stovek milionů,“ reagoval Horáček.

V rámci prohlídky města v doprovodu starosty Krásné lípy Jana Koláře Horáček navštívil i místní čokoládovnu, která také funguje pod spolkem CEDR a slouží jako příklad úspěšného sociálního podniku. Její zaměstnanci, z nichž většina má nějaký zdravotní handicap, zde z belgické čokolády dělají čokoládové bonbóny, po kterých je poptávka zejména od turistů.

Při prohlídce města přišla řeč také na turistický ruch a jeho potenciál pro oblast Českého Švýcarska. „Za hranicemi je Saské Švýcarsko, které je druhým turisticky nejnavštěvovanějším regionem Německa. K nám sice také míří hodně turistů, ale pořád je hodně co dohánět a co zlepšovat. Nicméně za poslední roky se nám podařila řada projektů od rekonstrukce náměstí, vybudování řady ubytovacích kapacit a konec konců velkým lákadlem pro turisty je i místní čokoládovna,“ popisuje starosta.

Horáček: chci volby vyhrát slušně a bez podrazů

Den končil besedou s občany v přeplněné restauraci pivovaru Falkenštejn. Místní zajímal například názor Michala Horáčka na situaci v Číně. „Nemám nic proti tomu, abychom s Čínou obchodovali. Byť v posledních letech to z obchodního hlediska nevypadá moc valně. Nicméně nesmíme nadřazovat zájmy těch, kteří našimi spojenci nejsou, zájmům těch zemí, které naopak našimi spojenci jsou. A navíc základem naší zahraniční politiky jsou dlouhodobě lidská práva, což při každém jednání s Čínou musí být připomínáno,“ uvedl Horáček.

V besedě padla také otázka, zda by v případě nepostoupení do druhého kola podpořil protikandidáta Miloše Zemana. „To trochu záleží na tom, kdo by to byl. Například pana Okamuru bych zcela jistě nepodpořil. Ale pokud by to byl demokraticky smýšlející kandidát, tak bych vůbec neváhal a moji podporu by měl. Pro mě je důležité, jestli někdo dodržuje pravidla. Ta jsou pro mě posvátná, a proto nebudu hrát nefér, manipulovat s lidmi ani nic jiného. Radši to hezky prohraju, než bych to ošklivě vyhrál. Nicméně udělám všechno pro to, abych to hezky vyhrál,“ řekl Horáček.