Michal Horáček - Horáček v Plzni: Dřív se sem vozily šmejdy z východu, teď tam vozíme špičkové výrobky

← Aktuality

Horáček v Plzni: Dřív se sem vozily šmejdy z východu, teď tam vozíme špičkové výrobky

19. 03. 2017

Před lety se sem vozily nesmyslně těžké soupravy metra ze Sovětského svazu, které málem zničily Nuselský most. Dneska naopak české metro, které je na světové úrovni, jezdí třeba v Petrohradu. To je krásnej příběh,“ řekl Michal Horáček na návštěvě ve Škodě Transportation v rámci své dvoudenní návštěvy Plzeňska. Při té příležitosti proběhlo také několik besed s občany, návštěva soukromých jatek, chráněné dílny, domu sociální péče, soukromé nemocnice i Kladrubského kláštera. Ve finále Horáček navštívil festival světla Blik Blik, po kterém ho provedl hlavní organizátor festivalu Jiří Sulženko.

„Před dvěma roky jsme podepsali kontrakt na dodávku vlakových souprav pro Deutsche Bahn. Pro nás to je zcela průlomová zakázka, protože jakmile jednou dodáváte Deutsche Bahn, tak máte takovou referenci, že se vám otevřou dveře prakticky kamkoli,“ řekl Horáčkovi místopředseda představenstva Škody Transportation Marek Krsek, který ho po továrně provázel.

Firma s více než 150 letou historií se dnes zaměřuje hlavně na veřejnou dopravu. „V té vidíme největší budoucnost. Města potřebují kvalitní síť veřejné dopravy a tato potřeba do budoucna dále poroste,“ říká Krsek. S tím souhlasí i Horáček, který i v minulosti opakovaně uvedl, že posílení a zkvalitnění všech složek veřejné dopravy je jediná šance, jak zlepšit kvalitu života ve velkých městech a ulevit jim od automobilového provozu.

Během debaty také místní vzpomínali na Sametovou revoluci, na které se obrovskou měrou podíleli právě dělníci z velkých podniků. „Studenti to rozjeli, ale kdyby se nepřidali dělníci z ČKD, ze Škodovky a dalších provozů, tak by to možná dopadlo úplně jinak. Tenkrát to byla obrovská pomoc, která je dodnes pořádně nedoceněná,“ řekl Horáček. „Já sám jsem byl tehdy jako student v místním Občanském fóru a byla to obrovská zkušenost jít si stoupnout někam do JZD a začít tam lidem vysvětlovat, co to vlastně děláme a proč. Všem, kteří jsme tím tehdy prošli, to dalo neuvěřitelně moc,“ vzpomíná Krsek.

Potřebujeme vyšší mzdy

Po prohlídce firmy měl Horáček možnost mluvit se zaměstnanci Škody Transportation v místní kantýně, kde se shromáždilo několik desítek zaměstnanců. Lidé se Horáčka ptali na řadu témat, mezi nimiž figuroval jeho vztah k Evropské unii, postoj k nové směrnici o držení zbraní, názor na progresivní daň či na migraci.

„U progresivní daně nejsem tak docela proti. Ale jde o to najít správnou míru. Dejme tomu, že když někdo žije sám a má plat 50 tisíc hrubého, tak je to slušný příjem. Když by z toho měl táhnout celou rodinu a ještě třeba hypotéku, tak je to už dost problém. Nejde tedy jednoduše říct, jestli je 50 tisíc hodně nebo málo, záleží to zkrátka na okolnostech. Výrazně větší problém než systém zdanění je u nás výše platů. Nejsme méně zruční nebo pracovití než lidé v okolních zemích, ale přesto máme výrazně nižší platy, než je průměr Evropské unie. Jestli je potřeba na něčem zapracovat, tak právě na tomhle,“ řekl Horáček.

Po besedě v Škodovce následovalo několik dalších besed v různých částech Plzně. První z nich v Cafe Regner, která měla ten drobný zádrhel, že se do kavárny všichni zájemci nevešli. Lidé, kteří přišli pozdě, museli počkat za dveřmi. Sešli se vesměs příznivci Michala Horáčka, které zajímalo, co Horáčka přimělo ke kandidatuře na prezidenta a chtěli se zeptat na některé body jeho programu. „Roky se mi nelíbilo, jak je funkce prezidenta vykonávána. A tím nemyslím jen současného prezidenta, ale i toho předešlého. Pak mi došlo, že fňukat na facebooku nestačí, že je nutné něco udělat. Měl jsem tři kandidáty, s nimiž jsem se sešel a řekl jim, že pokud budou kandidovat, budou mít veškerou mou podporu. Až poté, co mi všichni tři řekli, že kandidovat nebudou, jsem se rozhodl kandidovat sám. Jednalo se o Šimona Pánka, Elišku Wagnerovou a Jiřího Přibáně,“ uvedl Horáček. V podobném duchu se nesly i další besedy prvního dne návštěvy Michala Horáčka v Plzni.

Na věku nezáleží

Další den byl ve znamení navštěvování zajímavých firem a míst. První štací toho dne byla chráněná dílna Zdravá svačina, která funguje v rámci sociálního podniku Možnosti tu jsou. Horáček se tak seznámil s možnostmi pracovní terapie a obecně pracovního uplatnění lidí, kteří jsou zdravotně znevýhodnění a práci by si na volném trhu práce hledali jen obtížně. Zdravá svačina nabízí školám cenově dostupné svačiny včetně donášky, přičemž na celém procesu výroby i distribuce se podílejí právě lidé znevýhodnění na trhu práce.

Sociální oblasti se týkala i další návštěva, během níž Horáček navštívil Dům sociální péče Kralovice, který poskytuje služby lidem se zdravotním postižením, zejména seniorům. V domově proběhla i beseda s klienty tohoto zařízení. „Jestli jsem si odsud něco odnesl, tak potvrzení mého dojmu, že na věku moc nezáleží. Potkal jsem se tam s pánem, kterému bylo hodně přes devadesát a měl takovou orientaci v současném dění, že by mu to mohl kde kdo závidět. Zajímat se o dění ve veřejném prostoru a mít dokonalý přehled je zjevně možné v každém věku,“ řekl Horáček.

Rodinné firmy jako základ ekonomiky

„Většinou tady začínám tak kolem půl dvanácté v noci. Končíme tak ve čtyři odpoledne a jedem domů. Tam si se ženou sedneme k počítači a jdeme vyřizovat všechny papíry,“ říká více než 70 letý majitel Jatek Vojenice Miloslav Gabriel. Jatka vybudoval prakticky z ničeho, v současné provozovně byl několik let v nájmu a posléze budovu koupil, protože původní majitelé nebyli schopni dostát novým hygienickým standardům, které přišly se vstupem ČR do Evropské unie. „Odhadované náklady na přestavbu byly pět až sedm milionů. Jenže já mám širokou rodinu, kde je spousta řemeslníků a společnými silami jsme to zvládli a prošli auditem,“ vzpomíná dnes Gabriel.

Jatka zpracovávají výhradně české hovězí a vepřové maso a dále ho zpracovávají na vlastní výrobky, které jsou k dostání po celé republice, zejména na různých farmářských trzích.

Po jatkách čekala Horáčka ještě návštěva soukromé nemocnice PRIMAVED, která byla privatizována už v 90 letech a dodnes si drží statut nestátního zdravotnického zařízení. Přestože je z finančního hlediska těžké soupeřit se státními nemocnicemi, daří se PRIMAVEDu držet špičkovou péči a pacienti se do této nemocnice často sjíždějí ze všech koutů republiky.

Den končil prohlídkou festivalu světla Blik Blik, po kterém Horáčka provázel jeho hlavní organizátor Jiří Sulženko. Po celé Plzni tak bylo možné vidět různé světelné instalace a další umělecké objekty, zároveň se také podařilo na několika místech odklonit dopravu a lidé tak mohli volně chodit i po místech, která jsou za normálních okolností zaplněna auty. „Je to nádherná doba, když je možné se sebrat a něco takhle krásného ve veřejném prostoru zorganizovat. Jasně, není to snadné, ale jde to. Pamatuju si doby, kdy něco podobného bylo naprosto nemyslitelné. A najednou to jde,“ řekl Michal Horáček.