Michal Horáček - Horáček v Lubné: Prezident by měl upozorňovat na ohrožování demokracie

← Aktuality

Horáček v Lubné: Prezident by měl upozorňovat na ohrožování demokracie

04. 06. 2017

Horáček v Lubné: Prezident by měl upozorňovat na ohrožování demokracie

 

Kandidát na prezidenta Michal Horáček navštívil Poličku a její okolí. Většina návštěvy se nesla v duchu sociální problematiky. Hned zkraje dorazil do známé Hamzovy léčebny, která nabízí komplexní rehabilitační služby. Dále ho uvítali v Květné zahradě, neziskové organizaci, která se stará o ohroženou mládež. Závěr dne patřil velké besedě s občany v Lubné poblíž Poličky.

 

 

Sto let se v ní léčila tuberkulóza, ale v padesátých letech se její zaměření proměnilo na léčbu problémů pohybového ústrojí. „V současnosti děláme kompletní rehabilitaci kromě problémů se srdcem, které je sice také sval, ale přece jen velmi specifický,“ vysvětluje ředitel léčebny Václav Volejník a připomíná, že jednou z velkých skupin léčených jsou děti postižené dětskou mozkovou obrnou. Právě tyto děti dlouhodobě podporuje i Michal Horáček.

Léčebna je zřízená jako příspěvková organizace ministerstva zdravotnictví. „Sám to popisuji jako model, kdy nemůžete nic, ale musíte všechno,“ říká Volejník s tím, že takto nastavený systém hodně brzdí rozvoj celého zařízení. Přesto se mu však během jeho třicetiletého působení ve funkci podařilo léčebnu kompletně zrekonstruovat, vybudovat řadu léčebných programů včetně léčby pomocí jízdy na koni, tzv. hipoterapie.  „Celkové investice za tu dobu se pohybují kolem 550 milionů korun,“ říká Volejník.

Podle Volejníka je jedním z hlavních problémů fakt, že model socialistického zdravotnictví prošel jen minimální transformací. „Potřebujeme každopádně zvýšit spoluúčast. Zároveň si myslím, že by měl existovat regulérní systém zdravotního připojištění,“ říká Volejník.

 

Česko stárne, a nikdo to neřeší

 

„Připojištění zní dobře. Ale zároveň potkávám spousty lidí, kteří karty od začátku nemají rozdané dobře. Mají nízké nebo žádné vzdělání, jsou z rozvrácených rodin, nemají šanci si naspořit na nějakou péči. Není možné jim najednou říct, že si měli naspořit včas, a nechat je umřít,“ reagoval Michal Horáček s tím, že systém by musel být nastaven tak, aby se stát postaral o lidi, kteří se o sebe vlastními silami postarat nemohou.

Řeč přišla i na jeden z největších problémů nejen České republiky, ale i celého západního světa. „Stárnutí populace je podle mého jeden z největších problémů současnosti, na který navíc není společnost naprosto připravena,“ řekl Volejník.

„V týmu mých poradců se zdravotnictvím a také stárnutím populace zabývají hned dva lidé, a sice profesor Pafko a dále paní Marková, která se celý život zabývá paliativní péčí. Snažím se pozornost veřejnosti maximálně obracet tímto směrem, protože s vámi souhlasím v tom, že je to skutečně zásadní problém,“ reagoval Horáček.

Další problém českého zdravotnictví je personální. Mladí doktoři i sestry hned po škole často odcházejí do Německa nebo Rakouska, protože dostávají nesrovnatelně lepší plat i lepší nástupní podmínky. „Snažíme se najímat například kvalifikované lidi z Ukrajiny, kteří mají zájem pracovat u nás. Jenže je to země mimo EU a dostat sem ty lidi je nesmírně komplikované. V systému je obrovská korupce a dostat sem třeba sestru je záležitost na mnoho měsíců,“ postěžoval si Volejník.

Další zastávka se také týkala sociální problematiky. Ferdinand Raditsch v obci Květná po řadě let vybudoval obrovskou farmu jménem Květná zahrada, která pomáhá ohroženým dětem, dětem z rizikových rodin a dětem, které opouštějí školská zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy.

 

Z ministerstva na farmu

 

„Dřív jsem pracoval na ministerstvu vnitra, kde jsem měl na starost právě prevenci kriminality. Podle našich tehdejších šetření bylo ročně z různých zařízení propuštěno kolem dvou tisíc dětí. Z nich se 56 procent dostane do kontaktu se zákonem,“ vysvětluje Raditsch svou motivaci k založení farmy. „Na ministerstvu bylo všechno teoretické a já jsem chtěl dělat něco skutečného, něco, co bude reálně pomáhat,“ dodává.

Farma je částečně financovaná ministerstvem práce a sociálních věcí a hodně si vydělá i svou vlastní činností. Na farmě se chovají švýcarské krávy, jejichž mléko je nejlepší pro výrobu sýra. „Loni už jsme prodali sýry zhruba za milion. Paradoxní je, že svou vlastní činností dotujeme službu, kterou státu poskytujeme,“ říká Raditsch s tím, že podpora státu na podobné zařízení nemůže stačit kromě jiného kvůli nastavení systému financování.

Všichni lidé, kteří přicházejí na farmu, se musí všechno učit od začátku. Sám Raditsch se učil dojit krávu od paní, od které koupil farmu. Dnes má farma kromě krav také kozy, slepice, králíky a spoustu dalších zvířat. Do budoucna chce rozjet i výrobu marmelád, povidel a dalších produktů z ovoce, protože v okolí jsou nevyužívané ovocné sady, pro jejichž produkci dneska není odbyt.

„Hlavní ale je, že pro nás není zemědělství cíl, ale prostředek. Děti ze skutečně rizikového prostředí tady naučíme vztah k práci a spoustu dalších životních dovedností,“ říká Raditsch.

 

Prezident musí upozorňovat na problémy

 

Obecný problém je, že v mnoha oblastech chybí jakákoli následná péče nebo je nedostatečná. Lidé propuštění z výkonu trestu nebo dětských domovů mají startovací pozici výrazně těžší než zbytek populace. Jenže možnosti jsou poměrně malé a narážejí samozřejmě na finanční limity. Například platy v sociálních službách by bylo ideální dorovnat na úroveň alespoň školství, ale v současné rozpočtové realitě je to téměř nepředstavitelné.

„O tomhle slýchám všude. Sociální služby patří k tomu nejpotřebnějšímu, co se dá vůbec dělat, a ti lidé pracují za dvanáct tisíc hrubého. To se musí změnit. A jestli existují návrhy zákonů, které by mohly zlepšit situaci nejen platovou, ale i koncepční z hlediska péče o mládež, tak prostě musí existovat politická síla, která to protlačí. A pokud není v parlamentu, mělo by být na prezidentovi, aby na tyto problémy upozorňoval tak dlouho, dokud politici nezjednají nápravu,“ řekl Michal Horáček.

Zařízení, jako je Květná zahrada tak musí kromě vlastní ekonomické činnosti spoléhat i na soukromý sektor. „Nejlépe se chová Česká spořitelna, od níž máme kontokorent, který nám umožní přežít období na začátku roku, než dorazí dotace. Spořitelna se obecně chová asi nejlépe. Ale jinak nás podporuje i řada dalších firem včetně zahraničních a jednotlivců,“ shrnuje Raditsch.

Po návštěvě Květné zahrady následovala už jen beseda v nedaleké Lubné. Navzdory nevelké rozloze vesnice zájemci zaplnili místní divadelní sál.  Jedna z otázek se týkala i toho, zda Horáček vidí v současnosti nějaké ohrožení demokracie a svobody.

„Bohužel vnímám řadu rizik a tendencí, že bychom přešli od demokracie k autokracii. Dříve totiž platil úzus, že jedinou cestou k prosperitě je kombinace svobody, demokracie a kapitalismu. Jenže příklady Singapuru a do určité míry i Číny ukazují, že tomu tak být nemusí. I v Česku bohužel vnímám proudy, které by liberální demokracii chtěly nahradit nějakým novým řádem, a to mě skutečně děsí. Úlohu prezidenta vidím mimo jiné v tom, že má na tyhle problémy hlasitě upozorňovat a pojmenovávat je,“ odpověděl Horáček.