Michal Horáček - Horáček v Jablonci: Rusko mám rád. Když ovšem zůstane v Rusku

← Aktuality

Horáček v Jablonci: Rusko mám rád. Když ovšem zůstane v Rusku

18. 03. 2017

Celodenní cesta kandidáta na prezidenta Michala Horáčka do Jablonce nad Nisou zahrnovala návštěvu úspěšné firmy, návštěvu domova pro seniory, otevřenou besedu s občany, prohlídku Jablonce a v samotném závěru vystoupení s recitálem písní Petra Hapky s texty Michala Horáčka. „Moje babička byla Ruska, můj otec mluvil rusky lépe než česky a já sám miluji ruskou kulturu, zejména literaturu. Takže já mám Rusko skutečně rád. Ale musí zůstat v Rusku,“ reagoval Horáček na dotaz při besedě, jak vnímá současnou ruskou federaci.

První štací byla návštěva jedné z českých poboček celosvětové firmy ABB, která patří ke světové špičce v oblasti energetiky a automatizace. V Česku má firma v současnosti sedm výrobních závodů a dvě špičková inženýrská centra. Po celém světě skupina zaměstnává kolem 130 tisíc zaměstnanců. „V případě českých poboček skupiny ABB se bavíme o produkci na skutečně špičkové úrovni. Například výroba polovodičů funguje v rámci skupiny ABB pouze ve Švýcarsku a pak v Brně,“ říká Petr Kovář, výkonný ředitel jablonecké pobočky.

Továrna v Jablonci se specializuje na produkci elektroinstalačního materiálu, zejména designových zásuvek, vypínačů a dalších komponent. Navazuje na více než 140 let trvající historii firmy Elektro-Praga, která se počátkem 90. let stala součástí skupiny ABB. „Těší mě, že se zde daří vyrábět produkci na špičkové světové úrovni. Nicméně ještě víc mě těší, že spolupracujete s českými designéry a také se školami průmyslového designu. Všude totiž slýchám, jak jsou málo propojené firmy a byznys. Jenže dokud to sám byznys nezačne dělat tak, jako to děláte vy, tak se to prostě nezmění,“ řekl Michal Horáček při debatě s představenstvem firmy.

Nejsme národ xenofobů

Po prohlídce firmy, během které Horáček mluvil i s řadou zaměstnanců, následovala prohlídka města a ve finále návštěva místního domova pro seniory. Ten je specifický řadou věcí, ale na první pohled upoutá špičková upravenost budovy a celkově velmi vysoká úroveň vnitřního vybavení. Původně byla plánována jen návštěva a prohlídka, ale místo toho přišla na řadu i beseda s místními seniory, při které měl Horáček možnost zavzpomínat na řadu let trvající spolupráci se skladatelem Petrem Hapkou.

„Spolupracovat s Petrem bylo neskutečně složité. Pravda a slib pro něho znamenalo ‚to, co je příjemné říci‘. S někým takovým se spolupracuje nesmírně složitě. Nicméně Petr Hapka mi neskutečně chybí. A když třeba dopíšu nějakou báseň nebo text, tak mám pořád tendenci zvednout telefon, zavolat mu a říct ‚mám to‘. Stejně tak čekám, že někdy zazvoní telefon a on mi řekne to samé. Takhle to mezi námi chodilo. A když jeden zavolal, tak ten druhý hned přijel třeba ve čtyři ráno, abychom mohli dodělat písničku,“ vzpomínal Horáček.

Řeč ale přišla i na vážnější témata. Například v současnosti žhavé téma migrace. Horáček připomněl, že Československo a později Česká republika přijala v minulých letech obrovské množství lidí.

„Za první republiky jsme přijali řadu Rusů, kteří prchali z Ruska po bolševické revoluci. Po druhé světové válce jsme přijali nespočet Řeků a v 90. letech v době válek v bývalé Jugoslavii jsme poskytli azyl spoustě uprchlíků z těchto zemí, kteří by bez naší pomoci skončili v masových hrobech ve Srebrenici. Na to bychom měli být hrdí. Nejsme rozhodně žádní xenofobové ani nic podobného, jak často mnozí naznačují. Naopak umíme se respektovat v jinakosti. Jenže současná migrační vlna je obrovská a takové množství lidí Evropa těžko zvládne. Proto musíme udělat vše pro to, abychom pomohli v místě konfliktu. Třeba aby byly školy v utečeneckých táborech, protože jakmile lidé, kteří tam žijí, neuvidí budoucnost pro svoje děti, tak půjdou dál. Půjdou sem. Jednak je jich nesmírně moc a také jsou z velmi odlišných kultur, což by obojí dělalo problémy,“ řekl Horáček, přičemž místní senioři vzpomínali na řecké rodiny, které po válce žily například v nedalekém Liberci.

Umíme se respektovat v jinakosti

„Podle mého se skutečně umíme respektovat v jinakosti. V naší práci se s tím potkáváme dnes a denně. Každý jsme nějaký, ale umíme spolu fungovat. Bez toho bychom ani svou práci nemohli dělat,“ řekla ředitelka domova Alena Závůrková. „Přesně tak to je. A speciálně za vaši práci bych vám rád poděkoval,“ reagoval Horáček.

Po návštěvě domova pro seniory přišla beseda s občany v klubu na Rampě, kam dorazily desítky lidí včetně místních médií. Debata se hodně týkala zahraniční politiky a obranyschopnosti české republiky. Jednoho z místních například zajímalo, jak se Horáček dívá na současný stav české armády v kontextu zhoršující se bezpečnostní situace ve světě.

„Nerad to říkám, ale armáda je v operetním stavu. Nemáme dost lidí, munice ani techniky. Za skutečně trapné a tragické považuji, když prezident, který je z Ústavy nejvyšším velitelem ozbrojených sil, chce poslat na hranice hasiče. Prezident musí být tím, kdo bude na stav armády neustále upozorňovat a vyžadovat, aby politici s jejím stavem něco udělali. Je to armáda, kdo garantuje naši obranyschnopnost a také schopnost dostát našim aliančním závazkům,“ reagoval Horáček.

Putin je nový car

Největší potlesk však kandidát na prezidenta sklidil za svou odpověď na otázku, jaký je jeho vztah k současnému Rusku. „Rusko není nijak nevypočitatelné. Je jedno, jestli je v jeho čele prezident nebo generální tajemník. Prakticky je to vždycky car. A každý car se snažil rozšiřovat ruské území. Ten současný se snaží o totéž a musíme to mít neustále na vědomí. Konec konců v posledních letech se tato snaha nedá přehlédnout. Nicméně můj vztah k Rusku je takový, že moje babička byla Ruska a můj otec mluvil rusky lépe než česky a přeložil řadu velkých děl. Já sám miluji ruskou kulturu a zejména literaturu. Takže já osobně mám Rusko rád. Ale musí zůstat v Rusku,“ řekl Horáček.

Po besedě následoval další z řady recitálů písní Petra Hapky a Michala Horáčka v Městském divadle, který byl tradičně vyprodaný již dlouho před datem konání. Kromě známých písní zazněly i novinky z nedávno vydané desky Čtyřicítka, které Horáček vytvořil spolu se zpěvačkou Lenkou Novou. Koncert spolu s autogramiádou trval až do pozdního večera, takže Michal Horáček dorazil domů do Roudnice opět až pozdě v noci.