Horáček v Hradci Králové: Nejlepší reprezentací Česka jsou naše výrobky

K tomu nejlepšímu, co v České republice vzniká, patří klavíry a pianina značky Petrof. Rodinnou firmu sídlící v Hradci Králové, která vyrábí tyto světoznámé hudební nástroje, navštívil 24. února kandidát na funkci prezidenta republiky Michal Horáček. Kromě toho si v Hradci prohlédl Biskupskou knihovnu a kostel Nanebevzetí Panny Marie, vystoupil na besedě s občany v zaplněné kavárně Artičok a v závěru dne dorazil na maturitní ples, kde kromě jiného zarecitoval jednu ze svých villonských balad.

Firma Petrof je jedním z nejlepších příkladů toho, co v naší zemi napáchal minulý režim. Zároveň je také ukázkou toho, jak nesmyslně se mnohdy chová český stát. Zejména je ale ukázkou toho, jakých neuvěřitelných výkonů jsou místní lidé schopní.

Od roku 1864, kdy Antonín Petrof postavil svůj první klavír, firma vyrobila více než 630 tisíc nástrojů, které jsou k nalezení na všech světových kontinentech. Jejich pianina a klavíry dnes putují do pěti různých kontinentů a vyváží se do 65 zemí světa. Firma je největším výrobcem těchto hudebních nástrojů v Evropě. „25 procent naší produkce putuje do západní Evropy, 10 procentní podíl má Ruská federace a 38 procent produkce míří do Číny,“ říká Zuzana Ceralová Petrofová, která stojí v čele společnosti a představuje už pátou generaci ve vedení této rodinné firmy.

Znárodnění a zmrtvýchvstání

Největší ranou pro značku bylo znárodnění továrny v roce 1948. „Táta se pak živil jako dělník s krumpáčem a lopatou a maminku poslali hlídat veřejné záchodky, přestože perfektně uměla dva jazyky a byla to skutečná dáma,“ vzpomíná dnes Jan Petrof, který hned zkraje 90. let podal návrh na restituci.

Příslušné ministerstvo však ocenilo restituční nárok rodiny Petrofů na pouhá čtyři procenta. Zbylých 96 procent si museli odkoupit. Peníze nebylo možné získat jinak než na dluh, takže společnost vstupovala do další etapy své existence s obrovským dluhem a samotná restituce se navíc táhla osm let. „Dluhy jsme splatili teprve před pár lety, a do toho rovnou přišla další rána. Ve Spojených státech, kde do té doby končila podstatná část naší produkce, vypukla krize a my jsme tím přišli o zcela zásadního obchodního partnera. Najít jiné nebylo vůbec snadné, ale troufám s říct, že se nám to podařilo,“ říká Zuzana Petrofová.

Michal Horáček si v Hradci prošel celou výrobu klavírů a pianin a často vzpomínal na svého letitého přítele a kolegu Petra Hapku, zejména když mu místní pracovník, který upravuje kladívka klavírů a pianin, aby měla optimální zvuk, říkal, že z absolutního sluchu se mnoho lidí zblázní. „Já absolutní sluch nemám, ale měl ho Petr Hapka a občas to bylo opravdu těžké. Šli jsme po ulici a z lešení spadla trubka. Všichni kolem se vyděsili a říkali, jaká by to byla hrůza, kdyby tam někdo šel. Petr jen tak nezaujatě řekl: ‚Fis‘,“ vzpomínal Horáček.

Bible z 15. století

Celkově příběh Petrofu považuje za obrovský úspěch na mezinárodním poli, kdy česká firma s obrovskou tradicí dokázala překonat bolševický režim, úředního šimla, světovou hospodářskou krizi a nyní i tvrdou konkurenci levných výrobků z Asie. Ocenil i to, že Petrof se snaží maximálně spolupracovat s dalšími českými firmami, když potřebují něco, na co továrna v Hradci není zaměřená. „Když jsme potřebovali sklo, obrátili jsme se samozřejmě na Preciosu,“ říká Zuzana Petrof.

Další kroky kandidáta na prezidenta vedly do Biskupské knihovny, která čítá kolem 25 tisíc svazků. „Miluji knihy a sám jich mám doma tisíce. Nicméně tady jsem měl možnost držet v ruce bibli z 15. století a je to neskutečný zážitek,“ svěřil se Horáček.

Máme na víc

Po prohlídce kostela Nanebevzetí Panny Marie se Michal Horáček setkal s občany Hradce v kavárně Artičok. Dorazilo kolem šedesáti lidí a zcela zaplnili kavárnu. Při besedě zazněla řada témat, jedním z klíčových byla nutnost kritického myšlení. „Týká se to i seriózních médií. Když čtu noviny nebo si pustím televizi, mám často pocit, že je všechno špatně, že se v naší zemi nic nedaří, ale to zkrátka není pravda. Jezdím po celé zemi a v každém městě nebo vesnici je něco, o se mnohdy blíží zázraku. Tady u vás v Hradci firma Petrof se svojí obdivuhodnou produkcí a ještě obdivuhodnější historií, opravené památky všude možně po republice, nespočet firem, které jsou špičkou ve svých oborech. Není pravda, že je u nás všechno špatně. Je co zlepšovat, ale máme se hodně o co opřít, máme na čem stavět své sebevědomí a máme na to, abychom už nebyli jen chudinskou periferií západu, ale jeho plnohodnotným členem. A máme i na to, abychom se vrátili mezi deset nejbohatších zemí světa, kam jsme kdysi právem patřili,“ řekl Horáček.

Po besedě následoval maturitní ples, kde Horáček maturantům popřál úspěch u zkoušek a zarecitoval jim svou báseň Maturitní ples.