Michal Horáček - Je Česká republika právním státem?

← Aktuality

Je Česká republika právním státem?

17. 05. 2017

Zda je Česká republika demokratickým právním státem, řešili na základě pozvání kandidáta na prezidenta Michala Horáčka tři přední čeští specialisté pro oblast práva. Jednak člen Horáčkova sboru poradců profesor Karel Eliáš, dále profesor práva a sociologie Jiří Přibáň a dále František Korbel, někdejší náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu.

Podle Ústavy by Česká republika měla být demokratickým právním státem. Je jím však opravdu? Je demokratický právní stát něčím, co už máme, a tím pádem se o jeho zachování nemá cenu nějak výrazně snažit? Nebo je to spíš jakýsi ideál, k němuž bychom měli směřovat, ale kterého nejde na sto procent dosáhnout?

To jsou otázky, kterými by se prezident republiky měl zabývat a měl by učinit všechno pro to, aby Česká republika skutečně působila jako demokratický právní stát. Kandidát na funkci prezidenta Michal Horáček proto tomuto tématu věnoval jednu ze svých veřejných besed.

Organizoval ji člen jeho poradenského sboru pro oblast práva, člen Právnické síně slávy a hlavní autor Nového občanského zákoníku profesor Karel Eliáš. Jeho hosté rovněž patřili k naprosté špičce v oboru – jak právník a sociolog Jiří Přibáň, který působí na Cardiff Law School ve Walesu, tak někdejší náměstek ministra spravedlnosti pro legislativu a známý český právník František Korbel.

Právní stát musí mít dobré právo

„Skutečný právní stát budeme mít tehdy, až budeme mít dobré a respektované právo. Skeptik by na to mohl říct, že to nebude nikdy. Nicméně je to na nás, abychom se o to snažili. Dobré právo musí být totiž rozumné z hlediska obsahu a musí být dobré i z hlediska formálního, tedy musí být jasné, srozumitelné a přehledné,“ řekl ve svém úvodním vystoupení profesor Karel Eliáš, který jinak mluvil zejména o tom, že právní stát není stav, který máme, ale spíš cíl, k němuž bychom měli směřovat.

Další téma profesora Eliáše se týkala soudcovské tvorby práva. „Soudci často velmi kreativně a často správně řeší různé mimořádné situace tak, aby se dospělo k dobrému výsledku. Na tuto problematiku ostatně poukázal už Aristoteles v Etice Nikomachově, kde uvedl, že zákon řeší věci povšechně, a jakmile se jeví něco mimo povšechného, má zasáhnout soudce a má rozhodnout podle normy, jakou by tvořil, kdyby byl sám zákonodárcem,“ uvedl Eliáš.

Jiří Přibáň se následně věnoval zejména otázce vazby mezi právním státem a demokracií, na úvod také zmínil otázku důležitosti justice. „Jestliže nemáte svého soudce, nemá vůbec cenu bavit se o vládě práva či právním státu,“ řekl na úvod svého vystoupení. „Za sebe bych se odvážil tvrdit, že právní stát je právním státem jen tehdy, když právo vystupuje na obranu slabých a bezmocných,“ uvedl dále Přibáň s tím, že za uplynulých 27 let se v České republice na jednu stranu změnilo prakticky všechno, ale na druhou stranu bohužel skoro nic.

ČR má perfektní Ústavní soud

„Profesor Eliáš zmínil právní formalismus a já dodám určitou kontinuitu a pohodlnost v soudcovském stavu, které vnímám jako velký problém. Na druhou stranu zde došlo k takové proměně právnické kultury, že to budí když už nic jiného, tak minimálně naději. Ta naděje spočívá například v tom, že když jedu na nějakou mezinárodní konferenci, tak mi kolegové z jiných zemí říkají, že náš Ústavní soud je naprosto mimořádný. Vytvořil ucelenou teorii demokratického právního státu a pokračuje v ní. Stačí se podívat na situaci v Polsku, Maďarsku či na Slovensku a pak můžeme porovnat ústavní soudy těchto zemí s tím naším a uvidíme, že zde máme v řadě třetí obsazení Ústavního soudu, ale jeho judikatura je zcela konzistentní a má smysl se o ní bavit v rovině, zda ten nebo onen argument je správný či chybný, ale ne v rovině, že je zpolitizovaný či zkorumpovaný. To je až neuvěřitelně cenná záležitost,“ řekl dále Přibáň.

Jako poslední pronesl svůj úvodní příspěvek František Korbel. „Občas mám pocit, že právo příliš adorujeme a že nadhodnocujeme jeho schopnost právem řešit společenské problémy. Je to vidět zejména u politiků. Jestliže existuje nějaký problém, je zdánlivě nejjednodušší schválit nějakou novelu. Dá se to mediálně prodat hned několikrát a po schválení novely je problém jakoby vyřešen. Ovšem jen optikou mediální a politickou. Reálně ten problém mnohdy spíše začíná. Často tak přeceňujeme možnosti práva. Empirické výzkumy koneckonců ukazují, že možnosti ovlivnění společnosti právem jsou poměrně malé,“ řekl František Korbel.

Právo by mělo být obecné

Podle jeho mínění by právo mělo být maximálně obecné. „V podstatě by mělo být právo takové, jak vypadá prvních 14 paragrafů občanského zákoníku. V nich je podle mého obsaženo to gró, které dělá právo právem. Je v nich spravedlnost, principy práva, ochrana slabší strany či onen mnohými formálně uvažujícími právníky kritizovaný princip práva na štěstí,“ dodává Korbel s tím, že v zákonech by se nyní mělo hlavně škrtat, aby skutečně byly maximálně obecné a srozumitelné.

Na závěr debaty vystoupil sám Michal Horáček, který nejprve poděkoval všem diskutujícím. „Hodně jezdím po celé České republice, po všech jejích koutech. Obávám se, že to příliš nepřeženu, když řeknu, že řada lidí má pocit, že právo neplatí pro všechny stejně a že jsou zde lidé, kteří si jsou tak nějak rovnější,“ řekl Michal Horáček s tím, že prezident by podle jeho mínění být tím, kdo jde příkladem a zákon bezvýhradně ctí. „Myslím, že nad všemi právníky a nad každým občanem by měla vlát vlajka ‚spravedlnost vítězí‘,“ řekl na závěr debaty Horáček.