Michal Horáček - Horáček na Hodonínsku: Concerto Bohemia vrátím na Hrad

← Aktuality

Horáček na Hodonínsku: Concerto Bohemia vrátím na Hrad

11. 03. 2017

Během dvoudenní cesty na Hodonínsko navštívil kandidát na prezidenta Michal Horáček několik firem, museum TGM v Čejkovicích, byl u zkoušky symfonického orchestru, místní ho provedli Slovanským hradištěm v Mikulčicích a následně besedoval s občany Mikulčic a Lužice. „Slibuji, že pokud se stanu prezidentem vrátím na Hrad dětskou hudební soutěž Concerto Bohemia. Hrad se musí otevřít lidem a neztratit přitom svůj majestát. Nevím, jak by to šlo lépe, než přes soutěž těch nejtalentovanějších dětí ve vážné hudbě,“ domluvil se Horáček s dirigentem Hodonínského symfonického sboru Davidem Herzánem.

„V obrovské hale byly různé tiskařské stroje a do jednoho z nich zedníkům spadl kýbl malty. Jenže já jsem vystudovaný typograf a na první pohled jsem viděl, že všechny součástky byly jinak. Díky tomu jsem ten stroj získal velmi levně. U rodičů jsem pak ze sklepa vyvozil uhlí, nastěhoval tam stroj, který jsem kompletně vyčistil, a tak začala tiskárna Lelka,“ říká dnes Vojtěch Lelka v kompletně nové budově tiskárny v Dolních Bojanovicích. Lelka je člověk, který dostal po Sametové revoluci první živnostenské oprávnění v okrese Hodonín a který dnes na strojích v hodnotě stovek milionů tiskne zejména etikety na víno, ale také knihy a prakticky jakékoli materiály.

Nejlepší firmy vznikly v garáži

„Přesně takhle tady vznikaly ty nejlepší firmy. Někde v garáži, bez dotací, jen s nápadem a snem jednoho člověka,“ říká Michal Horáček, který tiskárnu Lelka navštívil v rámci své cesty na Hodonínsko. Návštěva tiskárny přitom vůbec nebyla v původním plánu. Den před tím byl totiž Michal Horáček pozván na zkoušku symfonického orchestru města Hodonín a přijal i pozvání na pivo s dirigentem a dalšími členy sboru. Večer přišla řeč i na to, kdo orchestru tiskne perfektně zpracované materiály k různým výročím. „V orchestru jsem byl třicet let. Takže jim rád pomůžu,“ vysvětluje dnes Vojtěch Lelka, jehož zeť, který je dnes také členem orchestru, po zkoušce pozval Michala Horáčka na druhý den do tiskárny.

Návštěva orchestru však připomněla jednu tradici, kterou by bylo dobré obnovit. „Ještě za Václava Havla pan Medek pořádal pro vítěze dětské soutěže Concerto Bohemia koncerty ve Španělském sále Hradu. Dneska se to samé pořádá na Žofíně, ale nemá to ani zdaleka atmosféru, jakou to mívalo na Hradě. Kdo tehdy v té soutěži uspěl a dostal se do Španělského sálu, ten obvykle u muziky zůstal a dnes třeba i dojíždí na zkoušky do Hodonína z Opavy a dalších vzdálených míst,“ říká David Herzán, dirigent Hodonínského orchestru.

„To je přesně to, co se na Hrad musí vrátit. Je to velký úkol – na jednu stranu zpřístupnit Hrad lidem, ale udělat to tak, aby si Hrad zachoval svůj majestát. A tohle je přesně ta cesta. Nejtalentovanější děti a vážná hudba. Jestli budu prezidentem, tak tuhle tradici okamžitě obnovím,“ slíbil v Hodoníně Michal Horáček.

Nezanechávat ekologickou stopu

Den před tím začal program dvoudenní cesty po Hodonínsku návštěvou firmy Sonnentor, česko-rakouské společnosti, jejíž specializací je výroba bio-čajů a bio-koření z bylin z celého světa. „Začalo to hned zkraje devadesátých let. V podstatě náhodou jsem se potkal Johannesem Gutmannem, zakladatelem Sonnentoru. On neuměl česky, já jsem neuměl německy, ale nakonec jsme se nějak domluvili. Pak jsem se byl podívat třeba ve Švýcarsku, kde jsem viděl, jak funguje obchod s bylinami, a řekl jsem si, že tohle by mohla být cesta,“ říká dnes Tomáš Mitáček, zakladatel české pobočky Sonnentoru, která sídlí v Čejkovicích na Hodonínsku.

Firma se snaží být co nejvíce ekologická ať už se to týká jejich produkce, procesu výroby i dodavatelů. „Sonnentor bere byliny od pěstitelů po celém světě. Zároveň se snažíme naše pěstitele učit, jak pěstovat ekologicky a bez pesticidů. Sami se snažíme jít příkladem a zužitkovat všechny suroviny, které k nám přicházejí,“ říká Mitáček. Celý prostor firmy je proto vytápěn peletami slisovanými ze zbytkového prachu a pro čaj či koření se nehodících částí bylin.

„Většinu života jsem prožil v totalitě a představa, že bych si zajel do Tanzánie a domluvil se s někým na obchodu s čímkoli, byla naprosto nemyslitelná. A tady se to dneska dělá běžně a ještě ke všemu učíte lidi tam pěstovat šetrně k přírodě. Je neuvěřitelné, co jsme za ta léta od revoluce dokázali,“ řekl Horáček, který zároveň ocenil kreativitu zaměstnanců Sonnentoru, kteří vymýšlejí názvy čajů a koření. „Všechny názvy, které tady vidím, jsou naprosto geniální a jako textař to umím ocenit. Těm lidem byste měl přidat,“ řekl Horáček.

Sověti na Hradě

Po prohlídce firmy byla beseda se zaměstnanci Sonnentoru v kavárně a čajovně, kterou firma provozuje. „Zkrátka se mi nelíbilo, jak je funkce prezidenta vykonávaná. Vzpomínám si, jak jsem jednou ještě za bolševika slyšel v rádiu, že za předsedou ÚV KSČ přijeli sovětští poradci. Jeden se příznačně jmenoval Surovcev a druhý neméně příznačně Chytrov. Mám obavu, že dnes jsou tam znovu. Zásadně taky odmítám stabilizaci společnosti po čínském vzoru. To už jsem jednou zažil a nechci, aby moje děti musely v takto stabilizované společnosti žít byť jen deset minut,“ řekl Horáček.

O pár metrů vedle je muzeum Tomáše Garrigue Masaryka. První československý prezident totiž v Čejkovicích vyrůstal a tato obec se vyskytuje i v řadě jeho knih. „Masaryk je příkladem hlavně neuvěřitelně pracovitého člověka, který dovedl překonat i nejtěžší zkoušky. Z chudých poměrů se dokázal vypracovat až na úplný vrchol. Jsem rád, že jsem mohl vidět místo, kde vyrůstal,“ řekl v Muzeu Horáček, který se na místě zapsal i do pamětní knihy.

Další den začal návštěvou firmy Pelican Hardcopy v Kyjově. Tato dceřinná společnost švýcarské firmy Pelican je v Česku lídrem v oblasti oběhové ekonomiky, tedy odvětví, které se zabývá prakticky zpracováním odpadu. V Pelicanu se Michal Horáček seznámil s celým představenstvem a také s procesem opětovného plnění kazet. Snaha je zachovat maximální množství původních součástek a minimalizovat množství odpadu.

Česko neumí využít odpad

Jako problém se ukázala nepřipravenost české ekonomiky na princip opětovného využití surovin. Česká republika dnes dokonce podstatnou část vytříděného plastu vyváží do zahraničí. „Jako jedinou firmu v ČR, která je schopná zpracovat plasty, jsme našli Bamatech. Problém je, že vláda nedává žádné signály a nesnaží se oběhovou ekonomiku nastartovat. Přitom je v ní obrovský potenciál nejen finanční, ale i z titulu surovinové nezávislosti,“ shodli se členové představenstva Pelicanu.

Zajímavá byla také návštěva obecního úřadu v Mikulčicích, kde se Michal Horáček setkal se starostou Janem Vlašicem a místostarostkou Martou Otáhalovou. „Máte krásnou kancelář. Máte tady bustu Masaryka a nemáte tady portrét prezidenta. Hmm…,“ řekl Horáček na uvítanou. „Takhle se mi to tady líbí. Ale váš portrét bych si sem pověsil rád,“ odpověděl starosta Vlašic.

V Mikulčicích čekala Horáčka beseda s občany a hlavně prohlídka Slovanského hradiště Mikulčice, kterou vedl sám vedoucí památníku etnograf a historik František Synek. Jde o významné místo počátků české státnosti i dalších středoevropských států. Zároveň jde o místo možného působení slovanských věrozvěstů sv. Konstantina – Cyrila a sv. Metoděje. „Nejvíc mě tady mrzí, že nemáme víc času. Určitě se sem ještě několikrát vrátím. Expozice je nádherně udělaná, a to je zatím archeologicky prozkoumaná jen třetina území. Doufám, že se s průzkumem bude pokračovat a zjistíme tak mnohem víc o naší historii,“ řekl Michal Horáček.

 

Druhý den končil dvěma besedami s občany. První v Mikulčicích, druhá v Lužicích. Na obě besedy dorazily desítky lidí, přičemž v Lužicích se zájemci ani nevešli do sálu. Jedním z témat byl například význam Moravy. Jeden z návštěvníků poukazoval na význam Moravy a její možnou samostatnost.

„Byl to jeden z důvodů, proč jsem nesouhlasil s tím novým mezinárodním názvem Czechia. Czechia jsou podle mého Čechy, ale nehledí se na Moravu. Pro mě je Morava svébytnou historickou zemí, a přitom je zásadní a nedělitelnou součástí České republiky,“ řekl Horáček.

Kromě toho se řešila i obvyklá témata jako akceschopnost armády, zastupování státu navenek či téma migrace. „Naše armáda je v operetním stavu. Nemáme dost lidí a kdybychom těch několik málo chtěli poslat třeba na pomoc nějakému partnerovi v NATO, tak je tam nemáme jak poslat, protože nemáme techniku. A prezident jako vrchní velitel ozbrojených sil mluví o tom, že by na hranice poslal hasiče, místo toho, aby neustále apeloval na politiky, aby se stavem armády něco udělali. To je naprosto katastrofální výkon prezidentské funkce. Slibuji zde, že pokud budu prezidentem, udělám všechno proto, aby naše armáda měla respekt, měla dostatek lidí i techniky a abychom byli spolehlivými partnery svých spojenců v rámci EU a zejména NATO,“ řekl Michal Horáček.