Unesený
(Petr Hapka / Michal Horáček) Jak se to stalo ? Bože... jak?Na refýži mě popad? pták
pestrý a hloupý jako duha.
Kdyby měl rozum, tak by uhád?,
že nemám buňky dobrodruha,
co chtěl by do oblak.
Právě tam ale odlétám !
Na Svatomikulášský chrám
padají klíče, boty, spisy.
Šála mi vlaje, brada visí -
tak toto někdo zodpoví si !
O to se postarám.
Snad plachtím nebem nazdařbůh.
Snad opisuji velký kruh.
Vím jen to, že jsem unesený
a zalyká mě vzduch.
Mám strach. A žízeň - na pár piv.
A nejdivnější z perspektiv:
krčí se Senát, mizí jatka,
Nejvyšší soud i zadní vrátka,
jež má tak ráda moje matka;
nic není jako dřív.
Snad plachtím nebem nazdařbůh...
A co je ten pták za ptáka,
že proletěl i oblaka
až sem...Kde slyším řičet soby
i šeptat písek v poušti Gobi
a vidím Zem, jak vesmír zdobí
svým šklebem tuláka ?
Snad plachtím nebem nazdařbůh...
Proč se však snáším zase níž ?
Šílený ptáku, co ty víš,
co jsou to šraňky, kolky, ženy...
Jsi-li sup, nebuď nasupený !
A jsi-li fénix, pán vší změny,
Slyš:
Nechci na refýž !