Dívám se, dívám
(Petr Hapka / Michal Horáček) Dívám se. Dívám - a ty spíš.Matně se leskne malý kříž.
Stoupá a klesá tvoje hruď.
A já si říkám: Bůh jen suď,
zdali, až jednou blýskne se
a vítr liják přinese,
vezmeš mě k teplu pod svůj plášť.
Ach, zda to pro mě uděláš?
Když budu sedět nehnutě
a zase znovu zklamu tě
svým dojmem, že jsem na poušti
a že mě štěstí opouští,
zeptáš se: "Kam jsi oči dal?
Tvá šťastná hvězda svítí dál!
Jdi za ní, já tu držím stráž..."
Tak se ptám, zda to uděláš,
pro mě uděláš.
Co když se těžce zadlužím?
I ten kříž prodáš? Co já vím...
Když mě mé masky unaví,
stáhneš mě k sobě do trávy
a klidně řekneš hroznou lež:
"Na svoje léta hezkej jseš.
Před sebou ještě všechno máš..."
Ach, zda to pro mě uděláš?
Co když mě zapřou přátelé
a budu s cejchem na čele
podroben strašné žalobě?
Vzkážeš mi: "Stojím při tobě.
Jediná vždycky budu stát
i když ti celý svět dá mat.
Věřím ti všecko. Braň se, snaž...?"
Tak se ptám, zda to uděláš.
Stoupá a klesá tvoje hruď,
tak spolehlivě jako rtuť,
na teploměru našich dní.
Ráno svět zuby vycení
a mně se mnohé nezdaří.
Ale tvé prsty po tváři
mi zvolna přejdou, každý zvlášť.
Vím, že to pro mě uděláš.
Vím, že to pro mě uděláš.
Všechno uděláš.